Evropský sektor zpracování hliníku je v kritické situaci
Shrnutí
- Cena hliníku opět dosáhla vrcholu.
- Hlavními příčinami je prudké zvýšení cen energií (které představují hlavní výrobní náklady), silná poptávka a pokles růstu produkce v Číně.
- Důsledky pro navazující závody by mohly být vážné.
- Situaci nepomáhá ani napětí na ukrajinské hranici.
- Hliník, jehož evropská produkce je částečně ohrožena, přitom představuje nezbytný kov pro přechod k „zelenější“ ekonomice.
Obrovský cenový nárůst
Cena evropského hliníku se od začátku roku 2022 zvýšila asi o 15 % a překonala tak své historické maximum z října 2021. Ve srovnání s lednem 2021 se jedná o více než 60% nárůst. I když to pro výrobce hliníku může znít jako dobrá zpráva, vůbec tomu tak není. Ceny tlačí nahoru nejen silná poptávka, ale také - a především - pokles výroby v Evropě a Číně. Zásoby hliníku jsou na historicky nízké úrovni. Produkce klesla hlavně kvůli prudkému nárůstu cen energií v roce 2021. V Číně omezuje růst výroby hliníku pro rok 2022 touha zmírnit znečištění ovzduší kvůli zimním olympijským hrám a snížit emise oxidu uhličitého, z nichž 5 % pochází právě z hliníkového průmyslu. Aby kompenzovala domácí nedostatek, je Čína nucena hliník ve velkém dovážet.
Obrovský tlak na náklady
Vzhledem k tomu, že energie představují vysoký podíl (více než třetinu) nákladů na výrobu hliníku, má prudký nárůst ceny plynu obrovský dopad na ziskovost firem zejména v Evropě. Cena zemního plynu se zde od prosince 2020 do prosince 2021 podle Světové banky zvýšila téměř o 550 %.
V důsledku toho stojí evropští výrobci hliníku před obtížnou volbou. Buď své hutě uzavřou, nebo omezí výrobu, i když to znamená vyrábět se ztrátou. Tuto poslední možnost zvolila největší huť v Evropě na konci prosince 2021. Aluminium Dunkerque Industries France oznámila snížení své produkce primárního hliníku. Ve Španělsku se společnost Alcoa rozhodla na dva roky úplně uzavřít svou primární hliníkovou huť, která je druhá největší v Evropě. Bude však pokračovat v přetavování hliníku pro své klienty ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu. V Rumunsku na konci prosince 2021 oznámili snížení produkce v huti Alro o 60 %, z důvodu neudržitelných cen energií. A na Slovensku bude z 80 % na 60 % kapacity snížena výroba v huti Slovalco (vlastněná společností Norsk Hydro).
Dopad na navazující závody
Všechna tato omezení výroby primárního hliníku budou mít dopad na navazující závody, což pro ně nevěstí nic dobrého. Tento pokles by měl méně zasáhnout továrny s integrovanou výrobou primárního hliníku, ale i tak budou tyto podniky výrazně ovlivněny náklady na elektřinu.
Další riziko spojené s rusko-ukrajinským napětím
Aktuální napětí mezi Ruskem a Ukrajinou se již v ceně evropského plynu projevilo. V případě ruské agrese proti Ukrajině by však Evropa mohla přijít o kritické dodávky energie. Navíc lze očekávat americké a evropské sankce proti Rusku, které je po Číně druhým největším producentem hliníku na světě a komoditní velmocí. Nové sankce by evropský sektor zpracování hliníku vážně narušily, stejně jako tomu bylo v roce 2018, kdy se sankce dotkly společnosti RUSAL. Tyto nové překážky by mohly být pro evropský průmysl fatální ranou.
Závěr
Závěrem lze říci, že poptávka po hliníku v budoucnu pravděpodobně prudce vzroste. Jedná se totiž o základní kov potřebný pro přechod k zelenější ekonomice. Mimoevropské slévárny proto z tohoto prudkého nárůstu cen hliníku benefitují. Celkový růst objemu výroby je však omezený nebo dokonce ohrožený, a to zejména kvůli cenám energií, ale také díky snaze snížit emise oxidu uhličitého. I když potřebujeme hliník ke snížení těchto emisí do budoucna, v současné době zpomalujeme výrobu hliníku, abychom se emisím vyhnuli. Paradox naší doby...
Analytik: Matthieu Depreter – m.depreter@credendo.com