Bělorusko: Co hýbe politickým rizikem?

Filed under

share article

V hodnocení krátkodobého politického rizika zohledňuje společnost Credendo do značné míry likviditu dané země, a také všechny politické situace, které jsou rizikové z krátkodobého hlediska.  Krátkodobé politické riziko Běloruska se nyní na sedmibodové stupnici, kde 7 představuje nejvyšší míru rizika, nachází v kategorii 5. Toto hodnocení zohledňuje zlepšení některých ukazatelů, ale zároveň rozšiřující se deficit běžného účtu a riziko, které vyplývá z tzv. ruského daňového manévru. Při zvážení všech faktorů můžeme očekávat, že politické riziko Běloruska zůstane v nadcházejících měsících stabilní.

Pozitivní vývoj krátkodobého zahraničního dluhu a hrubých devizových rezerv
Během několika posledních let se finanční a makroekonomická politika Běloruska výrazně zlepšila. Krátkodobý zahraniční dluh se snížil a představuje méně než 30 % příjmů běžných účtů. Hrubé devizové rezervy se v posledních letech zvýšily (viz graf 1) a v květnu 2019 pokrývaly dva měsíce dovozu, což je nejvyšší úroveň od roku 2013. Díky tomuto pozitivnímu vývoji se zmenšila mezera mezi krátkodobými externími zdroji a krátkodobými externími závazky Běloruska.  Na druhé straně bohužel roste deficit běžného účtu, což pozitivní obrázek poněkud kazí.

 

Riziko vyplývající z bilance běžného účtu

V roce 2019 se očekává zvýšení schodku běžného účtu na 4 % HDP (z 2,3 % v roce 2018), a to v důsledku méně příznivého vnějšího prostředí a dovozů souvisejících s výstavbou jaderné elektrárny. Obchodní napětí ve vztazích s Ruskem, které je hlavním běloruským obchodním partnerem, ovlivnilo negativně vývoz potravinářských výrobků do Ruska, ale není pravděpodobné, že by export zůstal utlumený i do budoucna.

Pod tlakem je navíc i čistý přebytek obchodu s ropou, který vznikl proto, že Bělorusko bylo zvyklé dovážet levnou ropu z Ruska, rafinovat ji v Bělorusku a poté ji prodávat do Evropy za tržní cenu. Loni ovšem Rusko rozhodlo o zavedení daně z těžby nerostných surovin, která by se vztahovala na domácí produkci i vývoz. Tato nová daň nahradí během pěti let vývozní clo na ropu a ropné produkty a tento krok znamená zvýšení vstupních cen pro běloruské ropné rafinerie a dopad na zůstatek běžného účtu v roce 2019 se odhaduje na 1 % HDP. Daňový manévr znamená pro běloruské orgány ztrátu slevy na ruskou ropu, a to ovlivní veřejné příjmy, a tedy i fiskální rovnováhu. Bez kompenzace, o které se stále jedná, se přímý dopad daňového manévru na saldo fiskálního a běžného účtu odhaduje na přibližně 1,3 % respektive 3,9 % HDP.

Analytik: Pascaline della Faille – P.dellaFaille@credendo.com

Filed under