Svět: Vzniká nový multipolární řád

Poslední dva roky poznamenaly dva velké konflikty: v únoru 2022 začala válka na Ukrajině a v říjnu 2023 válka v Gaze. Tato geopolitická rizika nejenže mohou podnítit nestabilitu v příslušných regionech, zvyšují nejistotu a poškozují globální ekonomiku, ale zároveň ilustrují a urychlují posun směrem k novému multipolárnímu řádu. Spolu se změnou klimatu budou mít ve světovém měřítku hluboké dlouhodobé důsledky pro ekonomické, finanční, politické a institucionální základy.

Větší množství konfliktů podkopává světovou bezpečnost a stabilitu 

Rok 2023 nabídl další důkaz, že roste riziko konfliktů a začíná nová éra nejistoty. Zatímco stále zuří první velký konflikt tohoto století, válka na Ukrajině, v říjnu 2023 vypukla navíc válka v Gaze – znovu oživený latentní konflikt s širokými geopolitickými a ekonomickými důsledky. Vzhledem k odhodlání Izraele zničit Hamás, vážné humanitární krizi v Gaze a riziku regionální eskalace zahrnující velké mocnosti (zejména USA a Írán), jsou mírové snahy velmi nelehké.

Kromě těchto otevřených konfliktů čelí svět také vážným latentním konfliktům, jejichž epicentrem je Asie, která je středem pozornosti kvůli své hlavní roli ve světovém obchodu a ekonomice. A také kvůli Číně soupeřící s USA o světové prvenství. V tomto století je Asie svědkem většího a rychlejšího zbrojení, které se tváří v tvář rostoucí regionální asertivitě Číny zaměřuje zejména na rozvoj obranných kapacit. Jablkem sváru mezi USA a Čínou a zároveň největším válečným rizikem regionu je Tchaj-wan. Čína zesiluje vojenský tlak v Tchajwanském průlivu od léta 2022 a pravděpodobnost čínské invaze, embarga nebo hybridních operací se bude v následujících letech nadále zvyšovat. Napětí roste také v jihočínském moři, kde není vyřešena řada sporů o suverenitu. Na Korejském poloostrově představuje pokročilá kapacita jaderných zbraní Pchjongjangu a zintenzivnění střelby raket rostoucí riziko konfliktu s Jižní Koreou a USA.

Nový světový řád je ze své podstaty multipolární a nestabilní

Společným jmenovatelem války v Gaze a na Ukrajině je rychle se měnící světový řád. Prostředí založené na rovnováze sil, kde se problémy stále častěji místo diplomacií řeší silou, umožňuje materializaci zmrazených konfliktů. Ázerbájdžánský bleskový vojenský závěr dlouhotrvajícího konfliktu v Náhorním Karabachu v září 2023 a hrozba venezuelské vojenské intervence s cílem zmocnit se guyanského regionu Essequibo bohatého na ropu jsou příkladem konfliktů, k nimž by ještě nedávno, kdy USA jednaly jako „světový policista“, nejspíš nedošlo. 

Faktem je, že multipolární světový řád staví neformální a heterogenní globální jih do opakované opozice vůči Západu. To bude mít rozsáhlé důsledky pro globální bezpečnost, stabilitu, ekonomiku, instituce a normy. Změna světového řádu se promítla do expanze BRICS (od ledna se organizace rozšířila z pěti na jedenáct členů, přičemž další budou v budoucnu následovat), rostoucí dedolarizace obchodu a půjčkách jih-jih (zejména ve prospěch čínského renminbi). Navíc logika prostředí bloku vedeného USA a Čínou s velkou nezúčastněnou skupinou zemí mezi nimi umožňuje posílit vojenskou spolupráci Ruska, Severní Koreje a Íránu. V důsledku hospodářských sankcí se Rusko stalo primárním dodavatelem ropy pro Indii a zároveň prudce vzrostl vývoz čínských čipů do Ruska. Čína nahradila EU a stala se největším ruským obchodním partnerem.

Geoekonomická fragmentace v plném proudu

Nový světový řád se také promítá do posunu globálních dodavatelských řetězců. Obchodní a ekonomická válka mezi USA a Čínou následovaná krizí covid-19 spustila proces geoekonomické fragmentace. Strategie „friendshoringu“/“nearshoringu“ (spolupráce s geopolitickými spojenci) výhledově nastaví nové dodavatelské řetězce a obchodní a investiční toky, zejména pro strategické zboží a služby. Celosvětově rostoucí trend narušování obchodu bude pokračovat v novém geopolitickém kontextu. Překonávání obchodních a politických překážek bude v budoucnu složitější a riskantnější a ovlivní investice, obchod a obchodní rozhodnutí.

Klimatická změna: další hráč ve změně světového řádu

Vedle geopolitických rizik je klimatická změna dalším významným globálním rizikem, které ovlivní světový řád. Rok 2023 byl nejteplejším v historii. Zároveň vzrostl počet extrémních přírodních jevů. Konference COP28 opět potvrdila smutnou pravdu – úsilí potřebné ke zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu nestačí, což v budoucnu nevyhnutelně zapříčiní řadu dalších ekonomických, finančních a politických bolestí. Důvodem pomalého pokroku je řada faktorů, jako je odpor vůči změnám a problém hledět dále do budoucnosti. A samozřejmě také bezprecedentní rozsah ekonomické transformace a potřeba rychlého financování. Zásadní problém ale spočívá v nedostatku globální spolupráce. Kvůli vysokému geopolitickému napětí je obtížné dohodnout se na odvážných kolektivních opatřeních. Ve vznikajícím multipolárním světovém řádu soupeří mocnosti o co největší podíl geopolitického a ekonomického koláče. Nebo se alespoň, pokud jde o Západ, snaží o jeho zachování. Nechtějí riskovat, že urychlené vyřazování fosilních paliv a obrovské finanční investice naruší jejich vlastní rozvoj ve prospěch jiných.

Důsledky klimatických rizik se výhledově projeví především v přístupu k přírodním zdrojům (voda, potraviny, kritické nerostné suroviny), v konfliktech a sociálně-ekonomických škodách jednotlivých zemí. Proto jsou dnešní dlouhodobé ekonomické a geopolitické projekce velmi nejisté. Záleží na vývoji klimatických rizik v dlouhodobém horizontu. Změna klimatu je také důvodem zavedení některých obchodních restrikcí, což viditelně ovlivňuje globální obchodní toky. Vzhledem k negativnímu dopadu klimatické změny na domácí zemědělskou produkci se stále více zemí rozhodlo omezit vývoz některých základních potravin, údajně kvůli ochraně domácí potravinové bezpečnosti (např. Indie ohledně vývozu rýže a cukru).

V obecné rovině se velké a střední země stále více vracejí k potravinám, energii a národní bezpečnosti jakožto politickým cílům. Těmi ospravedlňují protekcionistická opatření, která negativně ovlivňují globální dodavatelské řetězce a přístup ke klíčovým komoditám a zároveň tlačí vzhůru světové ceny, zejména ceny základních potravin. Tento vývoj bude v budoucnu stále obvyklejší. Budování diverzifikované a spolehlivé sítě obchodních partnerů je proto zásadní pro zajištění odolnosti každé jednotlivé země. A to zejména tváří v tvář roztříštěnému světovému řádu.

Analytik: Raphaël Cecchi - r.cecchi@credendo.com 

Kompletní článek (v angličtině) najdete zde.