Prudké snížení hospodářské aktivity zvyšuje komerční riziko
Stejně rychle jako pandemie se po celém světě šíří opatření, která jednotlivé země přijímají proti nákaze Covid-19. Uzavírání podniků, cestovní omezení a uzavírání hranic, karanténa a zákazy vycházení. Tato a podobná nařízení již zasáhla více než čtvrtinu světové populace. Opatření, která jsou účinná v boji proti onemocnění, ale zároveň podkopávají hospodářský růst a obchodní podmínky, jak se o tom mohl svět přesvědčit na příkladu Číny. Vzhledem k rozsahu těchto opatření letos pravděpodobně světová ekonomika vstoupí do recese. Ve světle současné krize se přinejmenším v krátkodobém horizontu dramaticky snížila hospodářská aktivita, a to v důsledku poklesu na finančních trzích, narušení dodavatelských řetězců a uzavírání hranic, které prakticky zastavilo pohyb osob a v menší míře i zboží.
Zatímco svět bojuje s krizí a poklesem hospodářské aktivity, ceny komodit jsou pod tlakem. Nejvýraznější je to u cen ropy, kterou zasáhl poptávkový i nabídkový šok. Skupina OPEC se 6. března nedohodla na dalším omezení dodávek ropy a Saúdská Arábie se následně rozhodla zahájit cenovou válku snížením vlastní ceny ropy a zvýšením produkce. V důsledku toho ceny ropy Brent klesly pod úroveň 25 USD za barel, což je nejnižší úroveň od roku 2002[i]. Vzhledem k tomu, že nabídka je strategickým rozhodnutím a že poptávka je po celém světě paralyzovaná leteckou dopravou a zpomalením celosvětové hospodářské aktivity, zůstanou ceny ropy pravděpodobně nízké několik měsíců. Tyto komoditní šoky poškodí v nadcházejících měsících mnoho vývozců komodit.
I země, které zatím pandemie příliš nezasáhla, mohou její následky výrazně pocítit. Kromě poklesu cen komodit, je to pokles příjmů z cestovního ruchu, pokles zahraniční poptávky, nižší remitence, prudké zhoršení globálních finančních podmínek, narušení dodavatelských řetězců a uzavírání hranic. Mezi zeměmi jsou také velké rozdíly v tom, jak budou schopné se s krizí vypořádat, protože některé mají prostor pro fiskální a peněžní stimuly a jiné ne. A je zřejmé, že u těch, které takový prostor nemají, bude dopad na ekonomiku daleko větší. Mimořádně velké množství zemí nyní žádá pomoc od MMF prostřednictvím finančního nástroje pro mimořádné situace (Rapid Credit Facility). První zemí, která pomoc získala, je Kyrgyzstán.
Vzhledem k této situaci společnost Credendo přehodnotila klasifikace komerčního rizika jednotlivých zemí s přihlédnutím ke specifikům, jako je přímý dopad onemocnění covid-19, závislost na ropě a cestovním ruchu, otevřenost obchodu a domácí a externí rezervy. V hodnocení klasifikace hraje roli přímý dopad tohoto šoku na klíčové faktory, jako je ekonomický růst, dostupnost úvěrů, náklady na půjčky a vývoj směnného kurzu na jedné straně a odolnosti zemí a tím i jejich schopnosti odolat problémům na straně druhé. V důsledku toho došlo ke snížení klasifikace komerčních rizik u velkého počtu zemí. Na mapách můžete vidět porovnání situace k 1. 3. 2020 a k 1.4 2020. Aktuální přehled rizik najdete zde.
Komerční rizka 1. březnu 2020:
Komerční rizika k 1. dubnu 2020:
[i] Cena ropy k 29.3. byla 23,03 USD za barel