Plyn: Energetická krize zatíží průmyslovou výrobu v Evropě a Asii

Rychlý posun od nadbytku k nedostatečné nabídce

Ceny plynu po celém světě v posledních několika měsících raketově vzrostly a v některých regionech dokonce dosáhly rekordních hodnot. Zejména v Evropě jsou ceny více než pětkrát vyšší než před krizí (viz graf 1). Trh se zemním plynem, který byl před vypuknutím covid-19 v přebytku, zaznamenal obrovský růst poptávky převyšující nabídku. Ekonomické oživení po krizi covid-19 totiž posouvá celosvětovou poptávku. Důvodem boomu je i řada dalších globálních nebo regionálních, dočasných i strukturálních faktorů.

Zvýšení cen zemního plynu znamená omezení výroby v evropských továrnách

Evropa je ve svém energetickém mixu stále více závislá na zemním plynu. Vnitřní dodávky (především z Norska a Nizozemska) postupně klesají, zatímco dovoz od hlavního dodavatele, Ruska, byl v několika letech před covidem téměř konstantní a spotřeba byla poměrně stabilní. Evropa však ve své roli stále vyvažuje globální trh s plynem a pohlcuje zásoby zemního plynu, které zbývají po uspokojení potřeb ostatních regionů světa.

S rostoucí poptávkou z Asie a Latinské Ameriky, kde sucho těžce zasáhlo vodní elektrárny v Brazílii, bylo pro Evropu k dispozici méně zemního plynu. Kromě toho se produkce plynu v Evropě (v EU a Spojeném království) za prvních osm měsíců roku 2021 ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 snížila o 24 % a dodávky plynu z Ruska byly ve stejném období o 16 % nižší. Zatímco nabídka výrazně klesla, poptávka prudce vzrostla, a to především kvůli obnovení ekonomické činnosti a nízké dostupnosti zásob plynu po dlouhé zimě, která trvala až do května. K tomu se ještě v létě přidala slabá výroba větrné energie. Byla to právě tato nerovnováha mezi růstem poptávky a nabídky, která přispěla k dramatickému nárůstu cen plynu v Evropě. I když pro segment průzkumu a těžby, který dosahuje mimořádných zisků, je to dobrá zpráva, situace silně ovlivňuje dodavatele a distributory plynu. Velkým problémům čelí díky rostoucím velkoobchodním cenám plynu i maloobchodní elektroenergetické společnosti. Některé společnosti navíc nejsou schopny přenést tyto náklady na spotřebitele, a to kvůli novým předpisům na ochranu spotřebitelů v některých zemích.

Vysoké ceny plynu mají ve skutečnosti dopady i na mnoho dalších odvětví, která využívají plyn nejen jako zdroj energie, ale také jako výchozí surovinu. To je i případ průmyslu hnojiv, který využívá plyn k výrobě čpavku. S dramatickým nárůstem výrobních nákladů muselo několik továren na výrobu hnojiv omezit nebo zastavit výrobu. Norská fytochemická skupina Yara oznámila, že sníží svou evropskou produkci čpavku o 40 %, snížila ji i rakouská chemická skupina Borealis. Nižší produkce hnojiv sama o sobě znamená nižší produkci CO2, protože ten je vedlejším produktem čpavku a vstupuje do dodavatelského řetězce mnoha produktů. Protože se CO2 používá například i k omráčení skotu před porážkou, situace ovlivňuje masný průmysl.  Supermarkety si kvůli omezeným dodávkám suchého ledu nemohly nechat dovézt zmrzlinu. Zasaženy budou i továrny na výrobu sody.

Energetická krize se rozvíjí také v Asii

Také v Asii ceny zemního plynu rostou. Poptávka se v kontextu silné ekonomické aktivity zvyšuje. K růstu poptávky přispívá i přechod na plyn kvůli vysokým cenám uhlí kvůli jeho nedostatku v Číně a Indii. To už v Číně ve spojení s emisními omezeními vedlo k nedostatku elektřiny, který postihl zejména severovýchodní čínské provincie. V důsledku toho bylo továrnám zpracovávajícím hliník nebo vyrábějícím elektronické součástky a automobily nařízeno spotřebovávat méně energie nebo dokonce na několik dní zavřít.

Úleva je v nedohlednu

Očekává se, že ceny plynu zůstanou v příštích několika měsících vysoké a pokračující energetická krize by mohla letos v zimě výrazně zatížit průmyslovou výrobu. Již nyní pozorujeme u výroby elektřiny masivní přechod na ropné produkty, což přispívá ke zvyšování cen ropy. Avšak i úplný přechod na ropné produkty – i když potenciálně přesune asi 15–20 % běžného spotového obchodu se zkapalněným zemním plynem v zimním měsíci – by pravděpodobně nestačil k opětovnému snížení cen. Pokud jde o Evropu, úleva kvůli vyšším dodávkám plynu z Ruska je nejistá. I když bude Nord Stream 2 uveden do provozu před koncem roku, ruská produkce je již rekordně vysoká a vývoz omezují potřeby napjatého domácího trhu. Jestliže nezaznamenáme výrazné zpomalení čínské ekonomiky, což by umožnilo dodat více plynu do zbytku světa, případně velmi mírnou zimu na severní polokouli, průmyslová odvětví se budou muset vyrovnat s rostoucími náklady na energii na úkor jejich ziskovosti.

Analytik: Florence Thiéry – f.thiery@credendo.com