Ukrajina: Dohoda o vývozu ukrajinského obilí z černomořských přístavů pravděpodobně vysoké ceny potravin výrazně nesníží

události

22. července podepsalo Rusko dohodu o obnovení ukrajinského vývozu obilí z černomořských přístavů. Podle dohody by válčící strany, Turecko a OSN měly monitorovat tranzit nákladů přes ukrajinské přístavy a kontrolovat, zda v nich nejsou zbraně. Smlouva by se měla obnovovat každých 120 dní. Dohodu o obilí zprostředkovanou Tureckem a OSN ale přímo ohrozil útok na přístavní město Oděsa, k němuž došlo hned den poté, 23. července. Snahy o odminování oblastí pro námořní dopravu ovšem ukazují, že se realizace dohody navzdory nedávnému úderu posouvá kupředu.

dopady

Vývoz potravin představoval v roce 2020 téměř 30 % příjmů běžného účtu Ukrajiny. Obnovení vývozu obilí by proto podpořilo ukrajinskou ekonomiku, která by získala tolik potřebnou tvrdou měnu. 

V širším měřítku by efektivní implementace obilné dohody zmírnila riziko celosvětové potravinové krize. Ceny potravin po ruské invazi na Ukrajinu prudce vzrostly, protože obě země jsou významnými vývozci obilí (viz graf).
 

Kromě ničivých humanitárních důsledků je prudký nárůst cen potravin zdrojem obav hned ze dvou důvodů. V první řadě přispívá po celém světě k již tak vysokému inflačnímu tlaku ruku v ruce s dalšími faktory, jako je narušení dodavatelského řetězce a vysoké ceny dalších komodit (zejména ceny energií). Vysoká inflace zatěžuje spotřebitelskou důvěru a tím i ekonomický růst. Centrální banky po celém světě se snaží inflaci zastavit zvyšováním svých základních úrokových sazeb. Spolu s přísnějšími měnovými podmínkami se zejména ve velkých ekonomikách, jako jsou USA a eurozóna, rychle zhoršují globální finanční podmínky. To vytváří tlak na směnný kurz a devizové rezervy řady ekonomik a mezitím dochází k odlivu kapitálu z rozvojových trhů. Některé rozvojové trhy, jako Keňa a Ghana, které stojí na velmi slabých ekonomických základech, proto přišly o přístup na mezinárodní trhy, kde by mohly refinancovat stávající dluh. Kromě toho se rychle zvyšují náklady na půjčky ve veřejném i soukromém sektoru, protože přístup k úvěrům je stále složitější. Je to kvůli obrovskému veřejnému dluhu v některých zemích, který je vysoký i přes opatření fiskální konsolidace provedená v loňském roce. V případě, že se úřady rozhodnou zavést fiskální opatření zaměřená na zmírnění dopadu vysokých cen, zatíží vysoké ceny potravin v neposlední řadě i veřejné finance. 

Druhý zdroj obav souvisí se zvyšujícím se rizikem sociálních nepokojů. Po celém světě propukají protesty proti vysokým životním nákladům (např. Kazachstán, Peru, Pákistán, Srí Lanka). Tento trend bude pravděpodobně pokračovat i v nadcházejících měsících a v prostředí, kde již nyní vládne obrovská nejistota, se bude zvyšovat politické riziko.

V kontextu nejistoty a rychlého zhoršování ekonomického prostředí Credendo v nadcházejících měsících pravděpodobně sníží rating rizika podnikatelského prostředí a rating politického rizika dalších zemí.

Analytik: Pascaline della Faille - P.dellaFaille@credendo.com