Světová ekonomika: Dopady ruské invaze na Ukrajinu

události

Pro Ukrajinu jsou dopady ruské invaze devastující. Ruskou ekonomiku negativně ovlivní západní sankce. 

dopady

Do budoucna krize pravděpodobně způsobí dominový efekt a zasaženy budou další země. Z politického hlediska jsou nejvíce ohroženy Moldavsko a Gruzie, kvůli svým záměrům navázat užší vztahy s EU a v případě Gruzie i vstoupit do NATO. Stejně jako Ukrajina podepsaly obě země asociační dohodu s EU. V menším ohrožení může být i Arménie, která se ale v bezpečnostních otázkách spoléhá na Rusko a je spolu s Ruskem, Běloruskem, Kazachstánem a Kyrgyzstánem členem  Euroasijské ekonomické unie. Napětí roste také v pobaltských státech. Jednak kvůli jejich geografické poloze, ale také proto, že tam žije ruská menšina a Rusko se staví proti jejich členství v NATO. Členství v Severoatlantické alianci však vojenské riziko u těchto států zmírňuje. 

Z ekonomického hlediska má krize velký dopad na ceny komodit, zejména na ceny ropy a plynu, které prudce vzrostly. Krize má ale dopady i na ceny pšenice, protože Rusko a Ukrajina jsou jejími hlavními vývozci (přibližně třetina celosvětového vývozu pšenice). Dále má krize vliv na ceny kukuřice (přibližně pětina světového exportu) a také na ceny kovů. Rusko je i významným producentem hliníku a také mědi, niklu, platiny a palladia. Ukrajina je velkým dodavatelem vzácných plynů, které jsou potřebné při výrobě čipů. Je také významným výrobcem autodílů, což pravděpodobně ovlivní automobilový sektor.
 
Dopad vyšších cen energií zasáhne v první řadě EU, která spoléhá na Rusko zhruba ve čtvrtině dodávek ropy a více než ve třetině dodávek plynu. Postiženi však mohou být i další dovozci ropy. Zejména Turecko, jehož ekonomika bude pravděpodobně zasažena zvýšením cen energií i nižšími příjmy z cestovního ruchu, protože turistika z Ukrajiny a Ruska představuje významnou část příjezdů do země. Postižen bude pravděpodobně i turecký export na Ukrajinu, do Ruska a do EU. Turecko podporuje Ukrajinu zejména dodávkami zbraní, i když se prezident Erdogan snažil neohrozit vztahy s prezidentem Putinem. Krize ovšem přichází v době, kdy turecká ekonomika trpí prudkým znehodnocením liry a vysokou inflací. Prudký nárůst cen obilí by měl dopad na inflaci a mohl by vést ke zvýšeným sociálním nepokojům, jak tomu bylo v roce 2008. Zasaženi pravděpodobně budou velcí dovozci obilí zejména v severní Africe a na Středním východě. Například Egypt, který je největším světovým dovozcem pšenice, ale také Libanon nebo Bangladéš. 

Momentálně je ovšem ještě příliš brzy hodnotit dopad konfliktu na globální ekonomiku. Závažnost dopadů bude záviset na vývoji situace v první linii. Z krátkodobého hlediska je však jasné, že výhled není dobrý. 

Analytik: Pascaline della Faille - P.dellaFaille@credendo.com