Evropský maloobchodní sektor stále není z problémů venku
Maloobchodní sektor je postižený nerovnoměrně
Dopady covid-19 se na prodejích v maloobchodě (kromě motorových vozidel) začaly projevovat v březnu 2020. Jak znázorňuje graf 1, maloobchodní prodeje nepotravinářských produktů na úrovni EU během první vlny covid-19 prudce poklesly. Následně se v průběhu června až října opět začaly zvedat až na úroveň před krizí (nejnovější dostupné údaje). Výkon potravinářského sektoru ale zůstal po celé období dobrý a v březnu dokonce dosáhl vrcholu. Jak se můžete přesvědčit v grafu 2, mezi jednotlivými zeměmi panují velké rozdíly – některé země zaznamenaly velké poklesy v obou segmentech, zatímco jiné se držely velmi dobře. Za zmínku stojí v tomto ohledu především Irsko.
Krátkodobý výhled zůstává velmi nejistý
Podle zpráv Google o komunitní mobilitě (Google COVID-19 Community Mobility Reports), které měří počty návštěvníků konkrétních míst nebo obchodů a porovnávají je s údaji před covidem, nevěstí listopadové údaje pro maloobchodní prodeje v celé EU nic dobrého. Zprávy také zdůrazňují ostrý rozpor mezi jednotlivými zeměmi. Od září začala mobilita v souvislosti s opatřeními proti šíření viru v boji proti druhé vlně pandemie znovu klesat. Pokles ovšem není tak značný jako v první vlně a data naznačují, že se by se ekonomická aktivita mohla ustálit. Zdá se, že mobilita se ve většině zemí znovu rozběhla (viz graf 3). Rozšíření stávajících opatření nebo zavedení nových by však toto odvětví mohlo dále poškodit.
Spotřebitelský průzkum provedený Evropskou komisí v listopadu 2020 rovněž ukazuje, že po zlepšení v červenci až září (viz graf 4) došlo k poklesu důvěry spotřebitelů až na úroveň dosaženou během krize v roce 2012. Lze proto předpokládat, že domácnosti nejspíš zůstanou opatrnější a odloží nepodstatné nákupy. Restriktivní opatření zavedená v celé Evropě uprostřed druhé vlny covid-19 navíc tlumí maloobchodní prodej nepotravinářských produktů. Přestože je to tradičně právě poslední čtvrtletí roku, které díky svátkům pomáhá prodeje podpořit, lze aktuálně očekávat nižší maloobchodní tržby. Nejistota ohledně pandemického vývoje by v kombinaci s nižší kupní silou domácností mohla situaci maloobchodu ztěžovat i v roce 2021. O tom, že třetí vlna onemocnění by měla na maloobchodní prodej negativní vliv, se není třeba zmiňovat.
Dlouho očekávaná vakcína by ovšem situaci mohla změnit a do jisté míry zlepšit i výhled od poloviny roku 2021. Jenže řada spotřebitelů mezitím přišla o práci nebo zaznamenala pokles příjmů. Situace zasáhla více domácnosti s nízkými příjmy (ztráta zaměstnání, zkrácení pracovní doby, snížení platů atd.) než zbytek populace. Tyto domácnosti se přitom významně podílejí na celkových útratách v maloobchodním sektoru. A to vše omezí růst tržeb do doby, než se zaměstnanost vrátí na předkrizovou úroveň. Tváří v tvář se ocitáme situaci, kdy spotřebitelé šetří.
Komparativní výhoda pro online prodejce
S tím, jak se firmy budou snažit vyrovnat ušlé příjmy, zavládne mezi maloobchodníky tvrdá konkurence. Ekonomické prostředí je přitom složitější a náročnější a spotřebitelské chování se mění. S jistotou lze říci jen to, že značky přítomné v online prostoru tuto situaci nejspíš zvládnou s mnohem větší pravděpodobností než ty, které spoléhají jen na „kamenné“ prodejny. Online prodej byl totiž během prvního lockdownu využíván v mnohem větší míře než kdy předtím a lidé si na něj pomalu zvykají. Obchody s velkými prostorami se proto mohou stát neudržitelnými, zatímco e-shopy mají jednoznačnou komparativní výhodu. Společnosti, které dosud neinvestovaly do online portálu, na to mohou v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu silně doplatit. Kromě online prodeje se strategickou výzvou stává i bezpečnost zákazníků v obchodech pokud jde o zdravotní hledisko. Obojí bude v budoucnu představovat nezanedbatelné náklady a lze očekávat, že půjde o jediné investice v odvětví v letech 2020 a 2021. Tyto výdaje povedou k nižší ziskovosti prodejních míst.
Vzhledem ke všem nezbytným investicím a silné konkurenci mezi značkami v kombinaci s nižší kupní silou domácností se s aktuální situací dokážou vyrovnat pouze společnosti se zdravými maržemi. V krátkodobém horizontu můžeme očekávat bankroty, protože covid-19 zafungoval jako katalyzátor urychlující úpadek slabých společností a nutné investice.
Analytik: Matthieu Depreter – m.depreter@credendo.com