Energetická krize spouští v Evropě systémovou krizi

Události
Důsledky války na Ukrajině se v Evropě projevují na trhu s plynem – dodávky plynu se od ruské invaze na Ukrajinu snížily přibližně o 80 % a jeho ceny spolu s cenami elektřiny prudce vzrostly. V září se Rusko rozhodlo přerušit dodávky z plynovodu Nord Stream 1 na neurčito a napříč Evropou tak zesílily obavy z nedostatku energie na nadcházející zimu. Ceny plynu v Evropě šplhají do závratných výšek a jsou asi desetkrát vyšší než před válkou. To tlačí nahoru i další mezinárodní ceny plynu, i když stále ne do takové míry jako v Evropě. Mezi Evropou a ostatními světovými regiony, zejména USA a Asií, se v důsledku toho zvětšuje propast v konkurenceschopnosti.
Dopady
Dodávky ruského plynu do Polska, Bulharska, Finska, Dánska a Nizozemska se zastavily a do Německa, Itálie, Francie a dalších zemí se snížily. Zatímco stávající plynárenská infrastruktura byla až doposud schopna tyto výpadky v postižených zemích absorbovat, větší výpadky by mohly způsobit, že některé země plynem zásobovány vůbec nebudou a evropský trh se částečně roztříští. Přepravu plynu v Evropě totiž mohou komplikovat některé technické překážky a například obrácení toku v potrubí nějakou dobu trvá. Nedostatkem plynu jsou proto nejvíce ohroženy země střední Evropy (Česká republika, Slovensko a Maďarsko), které jsou na ruském plynu silně závislé. Hlavní alternativní trasy navíc procházejí Německem a Itálií, kde může přenos plynu narazit na určité překážky, což by mohlo jeho přítok omezit. Náklady na zásobování těchto trhů v případě úplného uzavření ruských dodávek by proto byly extrémně vysoké.
Zatímco ceny plynu zůstanou po nějakou dobu vysoké a budou kolísat, jejich skutečná výše nakonec závisí na politických rozhodnutích (jako je například zavedení cenového stropu) na úrovni jednotlivých zemí a EU, ale také na dalším vývoji ruských dodávek a na tom, jaká bude letošní zima.
Vzhledem k negativnímu dopadu na ceny elektřiny se situace přímo dotkne sektorů, jejichž výroba je do značné míry závislá na plynu a elektřině jako vstupní surovině a nebo na jejím konečném využití. Jde o průmysl zpracování kovů jako je ocel, hliník a zinek, dále výrobu hnojiv, chemikálií, stavebních materiálů (cement a sklo), zemědělství, zemědělsko-potravinářský průmysl, rafinaci ropy, papírenský a textilní průmysl a sektor výroby elektřiny závislý na plynu.
Kvůli vysokým cenám plynu již na evropském kontinentu došlo ke snížení produkce. To platí zejména v ocelářství. V Evropské unii na konci července devět oceláren úplně nebo částečně pozastavilo výrobu oceli. A v září pozastavilo nebo plánuje pozastavit výrobu dalších patnáct oceláren. Ocelárny v EU mají na rozdíl od zbytku světa vyšší náklady na energii, což snižuje jejich konkurenceschopnost. Zároveň se potýkají se slabou poptávkou, kterou lze částečně vysvětlit zpomalením v Číně. Jestliže se energetická krize prohloubí, nadcházející zima by mohla evropskému ocelářskému průmyslu zasadit smrtelnou ránu.
Podobně je na tom i výroba hnojiv, která také zažívá výrazné škrty. Zemní plyn je totiž běžně používanou surovinou k výrobě dvou dusíkatých hnojiv – čpavku a močoviny. Vedlejším produktem výroby čpavku je CO2, který se používá při výrobě piva a nealkoholických šumivých nápojů, ale také při chirurgických zákrocích v nemocnicích a při porážce zvířat. Čpavek je dále potřebný k výrobě AdBlue, kapaliny na čištění výfukových plynů, která umožňuje nákladním automobilům a autobusům s naftovým motorem dodržovat stále přísnější pravidla na ochranu životního prostředí. V Německu zastavil výrobu před několika týdny největší producent AdBlue a nedávno oznámil, že mu téměř docházejí zásoby. To může mít negativní dopad na sektor silniční dopravy. Chemický sektor obecně zažívá v EU od začátku roku pokles výroby.
Klientská odvětví přímo dotčených sektorů budou sekundárně ovlivněna vyššími vstupními náklady a možným nedostatkem materiálu. V tomto ohledu patří mezi nejzranitelnější odvětví stavebnictví, automobilový průmysl, strojírenství a dopravní služby.
S vysokými cenami energií, které podněcují inflaci prostřednictvím zvýšených nákladů v dodavatelských řetězcích a sekundárních efektů ve mzdách, se důvěra spotřebitelů utlumila a předpokládá se, že všechna odvětví přímo závislá na spotřebitelských výdajích (maloobchod, hotely a stravování, cestovní ruch, spotřební elektronika) budou rovněž ovlivněna nižší poptávkou. Klesající tendenci má i podnikatelská důvěra.
Analysts: Florence Thiéry – f.thiery@credendo.com; Matthieu Depreter – m.depreter@credendo.com