Chile: Vítězství krajní levice Gabriela Borice v prezidentských volbách představuje důležitý zlom

události

V prezidentských volbách zvítězil 19. prosince 2021 s velkým náskokem Gabriel Boric, bývalý studentský vůdce a vůdce krajně levicové koalice Frente Amplio. Toto volební vítězství představuje významný odklon od tři desetiletí trvajícího dvoukoaličního systému s centristickými stranami.

Boricova předvolební kampaň původně slibovala krajně levicové myšlenky a prohlašovala, že přivede současný neoliberální systém do hrobu. Zvolený prezident ale svůj program a tón během posledního měsíce zmírnil. Přesto jeho ekonomická agenda zahrnuje vyšší daně, větší roli vlády v ekonomice, posilování odborů a nové ekologické předpisy. Za zmínku stojí i příslib zavedení státních důchodů a revize důchodového systému, který se opírá o soukromé důchody.

Boric představuje umírněnější křídlo své koalice, ale není jasné, jak velký vliv bude mít krajní levice, až se 11. března ujme úřadu. V každém případě bude mít nový prezident problém prosadit radikální politiku. Jednu z hlavních překážek představuje kongres, který je rovnoměrně rozdělený mezi levici a pravici.

dopady

Andská země je známá svou neoliberální hospodářskou politikou, která vedla k vysoké úrovni příjmů (13 470 USD na hlavu v roce 2020), vysoké úrovni důvěry zahraničních investorů a otevřenosti obchodu a poměrně nízkému veřejnému dluhu (odhadem 34 % HDP ke konci roku 2021). To se odráží i ve skutečnosti, že Chile má nejsilnější rating státních dluhopisů v Jižní Americe. Nicméně příjmová nerovnost v Chile patří mezi nejhorší v OECD a v posledních letech byla zdrojem nepokojů, zejména před vypuknutím celosvětové pandemie covid-19. Boricův plán zvýšit daně pro vysoce výdělečné a (těžební) společnosti a na oplátku zlepšit kvalitu vzdělávání a zdravotnictví a zároveň zvýšit sociální výdaje, by mohl nerovnoměrné rozdělení příjmů upravit. Navrhované reformy jsou však drahé a nově zvolený prezident slíbil, že po dvou letech fiskální expanze při řešení pandemie covid-19 dodrží fiskální konsolidaci. V příštích letech se navíc očekává jen slabý hospodářský růst. Po působivých 11 % v roce 2021 by se měl v letech 2022 a 2023 ekonomický růst pohybovat jen na úrovni 2,5 %, respektive 1,9 %. Boric tedy bude mít potíže s prováděním nákladných fiskálních reforem, aniž by se zhoršily veřejné finance.

Jedním z hlavních bodů Boricova programu je také boj proti klimatickým změnám. Pod drobnohled by se mohly dostat především těžební projekty, protože téměř polovina příjmů běžného účtu v roce 2020 pocházela z exportu rud a kovů. Kromě toho je Chile zdaleka největším producentem mědi na světě a druhým největším producentem lithia hned po Austrálii. Boricovy možné návrhy proto budou v nadcházejících letech pečlivě sledovány jak na národní, tak na mezinárodní úrovni.

Krátkodobé politické riziko Chile – které reprezentuje likviditu země – je momentálně v nejnižší rizikové kategorii 1/7. Výhled je po nedávné aktualizaci v září 2021 stabilní. Středně až dlouhodobé politické riziko v zemi hodnotí společnost Credendo kategorií 3/7. Největšími riziky jsou volatilita finančních trhů a směnného kurzu. Dále také averze zahraničních investorů k riziku, která by mohla způsobit tlak na již nyní zvýšený zahraniční dluh Chile. Dluh ke konci roku 2021 činil odhadem 72 % HDP a přibližně 225 % příjmů běžného účtu. Jestliže bude prosazena radikální politika, mohla by se averze zahraničních investorů k riziku zvýšit, což by vedlo k odlivu kapitálu a znehodnocení chilského pesa. Měna již kvůli politické nejistotě ztratila meziročně vůči americkému dolaru zhruba 17 % (údaje ke 4.1. 2022).

Analytik: Jolyn Debuysscher – J.Debuysscher@credendo.com