Ázerbájdžán: Upgrade ratingu středně a dlouhodobého politického rizika z 5/7 na 4/7
Ázerbájdžánskou ekonomiku tvrdě poznamenal pokles cen ropy na světových trzích, který odstartoval v polovině roku 2014. Růst reálného HDP byl v roce 2016 záporný, saldo běžného účtu skončilo deficitem, zahraniční dluh prudce vzrostl a vážně zasažen byl bankovní sektor. Snaha ázerbájdžánské banky vyhnout se nevyhnutelné devalvaci vedla k propadu devizových rezerv. Navzdory dlouhodobému dopadu nižších cen ropy na ázerbajdžánské hospodářství se Credendo rozhodlo zvýšit rating politického rizika země do kategorie 4/7. Přestože jsou veřejné finance stále v horším stavu než před krizí v roce 2014, situace se od ropného šoku v roce 2015 pomalu zlepšuje. A v neposlední řadě je Ázerbájdžán čistým zahraničním věřitelem. Podrobnosti najdete v následující analýze.
Kompletní text (v angličtině) najdete zde.
Politická situace je stabilní, některá rizika ale přetrvávají
Na politické scéně Ázerbájdžánu dominuje už téměř od získání nezávislosti na Rusku v roce 1991 rodina Alijevů. Současný prezident Ilham Alijev nahradil ve funkci svého otce v roce 2003 a od té doby byl několikrát znovu zvolen. Jeho strana ovládá drtivou většinu parlamentu a prezident má pod kontrolou politický, hospodářský i společenský život v zemi. V poslední době se na pozadí zhoršující se socioekonomické situace objevily známky sociálních nepokojů, což by v nadcházejících parlamentních volbách plánovaných na letošní únor mohlo oživit opozici. Jedno z hlavních zahraničně-politických témat představuje spor s Arménií o oblast Náhorního Karabachu. Od příměří uzavřeného v roce 1994 pokročila jednání jen minimálně a riziko ozbrojeného konfliktu s Arménií je stále na scéně. Vztahy s ostatními sousedy - Tureckem a Íránem – jsou dobré. Nedávná eskalace napětí mezi USA a Íránem by však mohla mít negativní dopad na oblast Kavkazu.
Silná závislost na ropě a plynu...
Ekonomika Ázerbájdžánu je značně závislá na těžbě ropy a zemního plynu a prudký pád cen ropy na světových trzích, který odstartoval v polovině roku 2014, zemi hodně zasáhl. V roce 2016 se snížil růst reálného HDP. V roce 2017 růstu HDP částečně pomohlo oživení cen ropy, ale letos se očekává, že bude růst HDP opět nižší než v roce 2019.
Dynamiku platební bilance výrazně ovlivňují ceny energií a výkyvy výroby. Po schodku v letech 2015 –2016 dosahuje běžný účet od roku 2017 přebytku. Příjmy běžného účtu byly v následujících letech stále hluboko pod úrovní dosaženou v letech 2011–2014.
Finanční účet je také silně ovlivněn odvětvím ropy a zemního plynu. V posledních letech do země proudily velké přímé zahraniční investice, které souvisely především s plynárenskými projekty. Protože se aktuálně žádné další velké projekty nepředpokládají a investory odrazuje špatné investiční prostředí, očekává se, že budou nyní tyto investice ve výrazném útlumu. Finanční účet Ázerbájdžánu je už mnoho let charakterizován velkým odlivem kapitálu, který je motivován strategií země vytvořit státní investiční fond. Jedná se o Státní ropný fond Ázerbájdžánu (SOFAZ), který v roce 2019 dosáhl téměř 90 % HDP. Díky tomu je Ázerbájdžán čistým externím věřitelem, a tak to pravděpodobně zůstane i do budoucna.
Likvidita stále nedosahuje předkrizové úrovně, ale je dostatečná
Hrubé devizové rezervy v roce 2015 klesly o téměř 60 % (viz graf 3), když se úřady pokusily bránit fixní směnný kurz ve vztahu k USD. Výsledkem byly dvě prudké devalvace a nižší úroveň likvidity. Od té doby se hrubé devizové rezervy mírně zvýšily, ale ve srovnání s historickou úrovní zůstávají nízké. Přesto jsou přiměřené, protože pokrývají více než 3 měsíce dovozu. Pokud by ceny ropy opět prudce poklesly, budou hrubé devizové rezervy pravděpodobně pod novým tlakem, protože Ázerbájdžánská centrální banka de facto nadále udržuje fixní směnný kurz, i když je směnný kurz de jure klasifikován jako volně pohyblivý.
Lepší stav veřejných financí
Také veřejné finance tvrdě zasáhl prudký pokles cen ropy a krize bankovního sektoru. Veřejný dluh včetně záruk narostl v letech 2014 - 2019 z 11,2 % HDP na přibližně 50 %. Tento nárůst je do značné míry důsledkem devalvací v roce 2015 a nárůst záruk souvisí s restrukturalizací bankovního sektoru, výstavbou koridoru Southern Gas a dalšími infrastrukturními projekty. Veřejný dluh bez záruk činil v roce 2019 přibližně 20 %. V roce 2014 úřady schválily reformu řízení veřejných financí, jejíž součástí bylo v roce 2019 přijetí fiskálního pravidla a strategie řízení veřejného dluhu. Stát vlastní přes 5000 podniků, což by mohlo představovat další fiskální zátěž. Devalvace, pomalý růst a špatná správa totiž finanční situaci většiny státních podniků, které potřebovaly větší rozpočtovou podporu, oslabily.
Po poklesu cen ropy prudce vzrostly nesplácené úvěry, což vedlo ke krizi bankovního sektoru. Úřady musely zasáhnout, některé banky rekapitalizovat a jiné uzavřít. Mezinárodní banka Ázerbájdžánu (IBA) byla jednou z bank, které musely restrukturalizovat svůj dluh, na což doplatili její věřitelé. Situace v bankovním sektoru se postupně stabilizovala, ale bankovní sektor zůstává křehký a nedostatky v rozvahách bank přetrvávají. Některé banky tak mohou být ještě uzavřeny a některé rekapitalizovány.
Analytik: Pascaline della Faille - P.dellaFaille@credendo.com