Rusko-ukrajinský konflikt: Globální dopady ovlivní riziko podnikatelského prostředí zejména v zemích SNS a v Evropě
Rozsáhlý dominový efekt konfliktu
I když mají Rusko a Ukrajina jen malý podíl na celosvětovém HDP, ruská invaze na Ukrajinu má široké a velmi akutní globální důsledky. Invaze vyvolává prudký nárůst cen komodit, zejména ropy, plynu, kovů a potravin, a to především obilí. Zvyšování cen poškozuje důležité obchodní partnery Ruska a Ukrajiny. Jsou to země, kam jezdí mnoho ruských a ukrajinských turistů, a které spoléhají na remitence přicházející z Ruska. Situace také dále zhorší globální finanční podmínky. Nejvíce je samozřejmě zasažená Ukrajina, která se nachází v „režimu válečné ekonomiky“ a po ukončení války bude čelit obrovským nákladům na rekonstrukci. V Rusku se po uvalení tvrdých sankcí propadl ruský rubl, mnoho západních podniků opouští zemi, je odříznutý přístup k západnímu financování a technologiím a rostou tlaky požadující sankce i pro ropný a plynárenský sektor. Podle některých odhadů lze očekávat prudký pokles ruské ekonomiky až o 15 % a zvýšení inflace až o 20 %. Náhlý šok způsobí prudké zhoršení životní úrovně naprosté většiny ruské populace. Kromě toho úřady uvalily protisankce, které ovlivňují přeshraniční platby „nepřátelským národům“. Vzhledem k tomuto velkému externímu šoku společnost Credendo zrevidovala riziko podnikatelského prostředí nejvíce postižených zemí. Zatímco důsledky války se mezi jednotlivými zeměmi a regiony liší, nejpostiženější je pochopitelně Evropa a regiony SNS.
- Region SNS
Současnou krizí je nejvíce zasažen region SNS, protože Rusko a v menší míře i Ukrajina jsou pro řadu zemí tohoto regionu důležitými obchodními partnery. Řada z nich navíc spoléhá na remitence z Ruska. Zkušenosti z roku 2009 a 2014 ukázaly, že významný pokles ruského reálného HDP představuje pro tyto země velký vnější šok. Na základě interní simulace rizika podnikatelského prostředí, s přihlédnutím k růstu reálného HDP v roce 2009 a nedávnému vývoji směnných kurzů (viz např. prudké oslabení kazašského tenge), byl rating rizika podnikatelského prostředí snížen Kazachstánu (na kategorii E/G), Arménii, Gruzii a Tádžikistánu (na kategorii F/G) a Moldavsku (na kategorii G/G).
- Evropa
Probíhající konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou a jeho možná eskalace zasáhne zejména evropské země. Západoevropské ekonomiky pocítí především dopady vyšších cen plynu, ropy a elektřiny, protože všechny tyto ekonomiky (kromě Norska), paliva dovážejí. Ekonomický růst evropských ekonomik navíc zatíží nedostatek klíčových komodit a materiálů dovážených z Ruska (jako je pšenice, hliník, ocel, nikl), zpřísnění podmínek financování a klesající podnikatelská důvěra, která způsobuje zpoždění nebo zrušení investičních projektů. A v neposlední řadě také zvýšení preventivních úspor ze strany spotřebitelů a nárůst vládní podpory lidem prchajícím z Ukrajiny. V případě eskalace konfliktu by mohlo dojít k výpadkům v dodávkách plynu. Dopad na růst reálného HDP je v této fázi obtížné posoudit. Stále však panuje shoda na tom, že by se Evropa letos mohla vyhnout negativnímu tempu růstu reálného HDP. Ratingy rizika podnikatelského prostředí se proto zatím s výjimkou Irska a Litvy nemění.
Na Balkáně hraje Rusko strategickou politickou úlohu, a to zejména v Srbsku, Černé Hoře a Bosně a Hercegovině, kde má obchodní vazby a ekonomický vliv. Válka na Ukrajině tak bude mít na region negativní dopady včetně nepřímého šoku, který souvisí s dopady na celou evropskou ekonomiku.
Proporcionálně nejzranitelnější zemí může být Srbsko, které má z historického hlediska nejužší vztahy s Ruskem. V Bulharsku a Černé Hoře, kde Rusové před konfliktem tvořili téměř 15 % z celkového počtu návštěvníků, postihne situace cestovní ruch. Kvůli závislosti na dovozu bude trpět Černá Hora, která dováží převážnou část svých potravin (10 % HDP) a Albánie, která dováží polovinu obilí z Ruska a Ukrajiny. Severní Makedonie je naprosto závislá, pokud jde o palivo, rudy a kovy, a bude proto zranitelná vůči prudce rostoucím cenám a dalšímu narušení dodavatelských řetězců. Balkánské země aktuálně spadají do středně až vysoce rizikových kategorií, proto se klasifikace rizik u těchto zemí prozatím nemění.
Analytik: Raphaël Cecchi – r.cecchi@credendo.com