Rumunsko: Politická krize ještě zhoršuje nejsilnější vlnu covid-19 v zemi

Události

Začátkem října se zhroutila středopravá koaliční vláda premiéra Florina Cîțua, která ztratila důvěru parlamentu kvůli neshodám o rozpočtových plánech a reformách soudnictví. Nicolae Ciuca, nominovaný premiér prezidenta Klause Iohannise, následně nezískal většinovou podporu. Politická krize tedy pokračuje, zatímco země zažívá nejhorší vlnu covid-19.

Dopady

Rumunská politická krize jen podtrhuje nekonečnou politickou nestabilitu v zemi. Rumunsko navíc zažívá vůbec nejhorší pandemickou situaci spojenou s rekordní denní úmrtností okolo 23 osob na milion lidí. To je v současnosti nejvyšší míra úmrtnosti na obyvatele na světě. Tváří v tvář nakažlivější variantě delta je situace v důsledku nízké proočkovanosti ještě horší: plně naočkovaná je pouze jedna třetina populace, což je po Bulharsku druhý nejnižší podíl v EU. Vyřešení politické paralýzy bude nezbytnou podmínkou ke zmírnění pokračující zdravotní krize charakterizované přetíženými nemocnicemi. Vyhlídky však nejsou slibné. Očekává se, že proces očkování bude postupovat pomalu.

Zatímco politická krize a covid-19 poškozují ekonomickou aktivitu, potýká se Rumunsko i s vysokými cenami energií a přetrvávajícím narušením dodavatelského řetězce. To zasahuje průmyslovou výrobu a soukromou spotřebu. Dynamika ekonomiky se proto v následujících měsících pravděpodobně zpomalí a potvrdí se slabší prognózy růstu HDP pro rok 2022 (+4,8 %) oproti roku 2021 (+7 %). Ekonomický výhled budou negativně ovlivňovat i další faktory. Hluboký fiskální deficit (očekává se 6,7 % HDP v roce 2021) omezí prostor pro fiskální podporu a také zpomalí rozsah hospodářského oživení. Rostoucí inflace (+6,3 % v září) podnítí centrální banku k větší opatrnosti, jak ukazuje nedávné malé zvýšení úrokových sazeb. Hluboký deficit běžného účtu (nad 5 % HDP) a investiční důvěra oslabená v důsledku dlouhodobé politické nejistoty a nejisté situace okolo covid-19 budou nejspíš znamenat neustálý pomalý tlak na oslabování rumunského leu. Na druhé straně je pravděpodobné, že evropský Fond oživení a odolnosti (EU Recovery and Resilience Fund) navýší investice i přes tradičně nízkou absorpční kapacitu Rumunska pokud jde o fondy EU. Rating rizika podnikatelského prostředí je tak stabilně na stupni E/G a v nadcházejících měsících se pravděpodobně nic nezmění.

Analytik: Raphaël Cecchi – r.cecchi@credendo.com