Oživení infekce covid-19 nevěstí pro ekonomiku nic dobrého

Oživení infekce covid-19 vzbuzuje obavy

Téměř devět měsíců od propuknutí nákazy covid-19 způsobuje virus ve světě stále zmatek. Spojeným státům americkým, mnoha latinskoamerickým ale i dalším zemím (například Indii) se i přes nejrůznější opatření stále nedaří dostat virus pod kontrolu. Mezitím se covid-19 vydává na svou destruktivní cestu také v subsaharské Africe. Na druhou stranu v Evropě, Číně, Austrálii a dalších zemích se počty nakažených díky restriktivním nařízením značně snížily. Virus ovšem v některých z těchto zemí znovu nabírá na síle. Je znepokojivé, že se tak stalo rychleji, než se očekávalo.  Dokud se nepodaří najít účinnou vakcínu nebo léčbu, země si jen tak neoddechnou.  Přestože vývoj nové vakcíny pokročil, panují zároveň otazníky ohledně její účinnosti a rozsahu výroby. Je proto stále pravděpodobnější, že po období uvolnění bude na základě zvýšení počtu případů infekce následovat zpřísnění lokálních opatření.  Poslední měsíce přitom ukázaly, že ač jsou restriktivní nařízení proti šíření nákazy dočasně účinná, ovlivňují významně ekonomickou aktivitu, a to navzdory rozsáhlým opatřením na podporu měnové a fiskální politiky.

Jaké budou důsledky oživení infekce covid-19?

Zatímco některé indikátory v zemích, kde se podařilo dostat virus pod kontrolu, poukazovaly na zlepšení ekonomické aktivity, nový nástup viru by toto křehké oživení mohl ohrozit a prodloužit negativní dopady infekce covid-19 a souvisejících restriktivních opatření na ekonomiku. Projekce ekonomického růstu - pravidelně revidované v minulých měsících - se proto mohou v nadcházejících měsících změnit, a to včetně odhadů na rok 2021. Opatření na podporu ekonomiky přijatá příslušnými vládami sice zabraňují větší hospodářské krizi, ale zároveň vedou k prudkému zvýšení veřejného dluhu. Jestliže země nebudou schopné svůj dluh splatit, mohlo by to vést k finančním obtížím. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že pokud pandemie potrvá i po roce 2020, nemusí inciativa G20 zaměřená na pozastavení splátek dluhu (květen - prosinec 2020) nejchudším zemím světa stačit, aby těmto zemím pomohla.  

Prudký pokles ekonomické aktivity na celém světě ovlivňuje hospodářské výsledky mnoha firem. Do značné míry ovšem záleží na sektoru a některá odvětví, jako je například maloobchod s potravinami, měla z krize dokonce prospěch. Produktivitu podniků kromě toho omezila opatření týkající se covid-19. V této souvislosti a při zohlednění stávající finanční zranitelnosti lze celosvětově navzdory veškerým zavedeným podpůrným opatřením očekávat rychlý nárůst bankrotů. Rozsáhlé bankroty by oživení dále zpozdily, což by vedlo k dalšímu nárůstu nezaměstnanosti, dalšímu narušení dodavatelských řetězců přeživších firem a zhoršení kvality aktiv bankovního sektoru.

Vnitřní i vnější šoky

Pandemie covidu-19 představuje obrovský vnitřní i vnější šok, který ovlivňuje téměř všechny země světa. Restriktivní opatření a nová nejistota tlumí spotřebitelskou poptávku, kvůli riziku ztráty zaměstnání a nejistoty ohledně vývoje pandemie se snižuje důvěra spotřebitelů.  Pandemie také mění jejich preference a chování - lidé se například vyhýbají cestám do zahraničí, velkým veřejným akcím, nákupním centrům a veřejné dopravě. Takový posun v chování, i když jsou některé změny jen dočasné, může tvrdě zasáhnout určitá odvětví - například zbytný maloobchodní sektor, cestovní ruch, hotely, restaurace, kavárny, textilní průmysl a letectví.

Vnější šok spojený s opatřeními proti šíření viru a omezením cestování zasáhl tvrdě především turistický ruch, a tudíž země, které jsou na turismu obecně závislé. Přestože cestovní ruch v některých zemích oživuje, nevěstí nejnovější vývoj nákazy pro sektor nic dobrého. Nové restrikce spojené s onemocněním covid-19 mohou obnovení cestovního ruchu zabránit. Čím déle krize trvá, tím větší je navíc její dopad na příjmy samotných turistů, a tím následně i na odvětví cestovního ruchu.

Cena většiny komodit se již odrazila ode dna (viz graf 1). Cena ropy se ovšem drží velmi nízko, což ovlivňuje vývozce ropy a společnosti působící v tomto odvětví. Jak velký vliv to bude mít na jejich hospodářskou aktivitu, bilanci běžného účtu a veřejné finance závisí na diversifikaci zemí a jejich politických reakcích. Tržby společností podnikajících v ropném průmyslu se dramaticky snížily, což vedlo nejen k finančním potížím, ale i bankrotům. Přestože dovozci komodit těžili z nízkých cen, řadu z nich postihl prudký pokles remitencí. V minulosti přitom byly remitence velmi odolným zdrojem financí dokonce i v krizových obdobích. Nyní je tomu v mnoha zemích jinak. Restriktivní opatření a prudký propad ekonomické aktivity remitence silně ovlivnil.  Většinu zemí spoléhajících na převody peněz tento pokles výrazně zasáhl nejen proto, že se snížily příjmy běžného účtu, ale také domácí poptávka, kterou často podporují příjmy lidí migrujících za prací.

V souvislosti se stoupajícím napětím mezi USA a Čínou a ostrým poklesem zahraniční poptávky se objem světového obchodu prudce snížil (viz Graf 2). Nedávné narušení dodávek podtrhlo složitost globálních dodavatelských řetězců. Zatímco před pandemií byl kladen důraz především na efektivitu (úspory z rozsahu, náklady na pracovní sílu atd.), nyní to pravděpodobně bude spíše odolnost a přizpůsobivost. V krátkodobém horizontu nelze očekávat žádné významné přeskupení dodavatelských řetězců, protože taková rozhodnutí jsou obvykle dlouhodobá.

Zatímco příliv kapitálu na rozvojové trhy v prvním čtvrtletí 2020 výrazně klesl, což se projevilo silným tlakem na směnný kurz některých měn, došlo následně ke zlepšení a tlak na směnné kurzy se snížil. Při pohledu do budoucna nejsou vyloučeny další případy odlivu kapitálu vzhledem k velké nejistotě související s pandemií covid-19 a ke značnému geopolitickému napětí (zejména mezi USA a Čínou),. Zatímco kapitálové toky jsou na tom již lépe, přímé zahraniční investice se navzdory globálnímu uvolnění měnové politiky snížily. UNCTAD (United Nations Conference on Trade and Development ) ve svém World Investment report 2020 predikuje pokles přímých zahraničních investic až o 40% v roce 2020 a o 5% v roce 2021. V roce 2022 by již mělo dojít k oživení. Takový bezprecedentní a významný pokles přímých zahraničních investic představuje výzvu pro řadu zemí. Připravuje je o důležitý zdroj vnějšího financování, dlouhodobých investic a související pozitivní efekty. Na druhou stranu pokles dovozu kapitálových statků, které jsou s takovými investicemi často spojeny, může zlepšit zůstatek běžného účtu.

Závěr

Pandemie covid-19 a související restriktivní opatření uvrhly světovou ekonomiku do velmi hluboké a synchronizované recese. Je to poprvé od velké krize 30. let minulého století, kdy se jak vyspělé, tak rozvojové ekonomiky ocitly v krizi.  Ohledně trvání pandemie zatím stále panuje mnoho otazníků. Nedávný poměrně rychlý nástup dalších případů infekce v zemích, kde byl virus již pod kontrolou je znepokojující. Potvrzuje se, že opatření proti šíření viru budou trvat déle, než se předpokládalo nebo alespoň budou muset být pravidelně zaváděna. Nejistota a restriktivní nařízení související s covid-19 mají velký dopad na výkonnost společností, spotřebitelskou poptávku, dodavatelské řetězce, globální obchod, remitence, cestovní ruch, ceny komodit, investice a globální finanční podmínky. Je proto pravděpodobné, že projekce MMF, které v roce 2020 počítají s ekonomickým poklesem 4,9 %, jsou stále příliš optimistické (June World Economic Update). Navíc dokud bude virus na scéně, růst zůstane nevýrazný.

Analyst: Pascaline della Faille - P.dellaFaille@credendo.com