Rizika přehledně: Protekcionistická politika, nejasnosti ohledně Brexitu a lokální nestability. Mohou ohrozit i české firmy?

share article

Ekonomikám ve střední Evropě se v posledních letech daří poměrně dobře. Přesto ale existují některá rizika, více či méně aktuální, která by mohla v konečném důsledku ohrozit i české firmy.

Ekonomikám ve střední Evropě se v posledních letech daří poměrně dobře. Přesto ale existují některá rizika, více či méně aktuální, která by mohla v konečném důsledku ohrozit i české firmy.

Protekcionistická politika, Brexit a lokální nestability
Politika „America First“, která s sebou může přinést zavedení dovozních cel na import vozů do USA, obchodní napětí mezi Čínou a USA a pokračující pokles čínské ekonomiky, problémy italských bank, nestabilita turecké ekonomiky a nejistota ohledně Brexitu. To jsou některá významnější rizika, která se objevují na světové scéně roku 2019. „Musíme si uvědomit, že v globálním světě a díky naší otevřené ekonomice se jedná o problémy, které mohou v konečném důsledku zasáhnout i české podnikatele. V letošním roce se navíc očekává zpomalení růstu HDP i na evropském trhu. S největším rizikem přitom musí počítat ti nejzranitelnější, což jsou především malé a střední firmy,“ říká Robert Hausman, obchodní ředitel úvěrové pojišťovny Credendo pro Českou republiku.

Politika „America First“ představuje hrozbu zejména pro automobilový průmysl, který je závislý na fungujícím mezinárodním dodavatelském řetězci. „Po zavedení cla na ocel a hliník loni v březnu je stále ještě ve hře uvalení 25% cel na dovoz automobilů a automobilových součástek z Evropy. Automobilový průmysl má v českém i evropském hospodářství zásadní význam a dopady by mohly vést až ke zpomalení ekonomiky,“ říká Robert Hausman a dodává: „Situaci komplikuje také nedostatek kvalifikované pracovní síly a s tím související rostoucí mzdové náklady.“ V případě, že USA opravdu sáhnou ke zmíněným celním opatřením, bude rok 2019 výzvou i pro Českou republiku, která pokud jde o automobilový průmysl, patří k vedoucím zemím v regionu střední Evropy. Jak to dopadne, bychom se měli dozvědět nejpozději v červnu letošního roku.

TIP: Podrobnější informace najdete v naší lednové analýze automobilového průmyslu.

„Naši analytici ale sledují i lokální nestability, jako jsou potíže italských bank anebo třeba problémy turecké ekonomiky,“ říká Robert Hausman. Italské banky mají v rámci eurozóny nejvyšší množství špatných úvěrů, i když ty se v poslední době daří snižovat. Banky masivně investovaly do italských vládních dluhopisů, a pokud by jejich hodnota začala klesat, podlomilo by to stabilitu italského bankovního sektoru. „A to by mohlo znamenat potíže i pro francouzské, německé, španělské a britské banky, které drží necelých 30 % dluhopisů[i]. Vzhledem k napojení českých bank na francouzské a německé banky by problémy mohly pocítit v konečném důsledku i české společnosti,“ dodává Robert Hausman. Také potíže turecké ekonomiky by díky provázanosti evropských společností mohly mít negativní dopad. Turecké hospodářství se potýká nejen se silnou devalvací měny a inflací, ale i s dramatickým propadem důvěry spotřebitelů a investorů, což vedlo ve třetím čtvrtletí loňského roku k poklesu reálného HDP. „Znehodnocení turecké liry představuje pro podnikatele klíčové riziko, protože turecké firmy mají při obchodování se zahraničními firmami problém dostát svým závazkům. To se promítlo do vysokého obchodního rizika země, které reprezentuje makroekonomické faktory ovlivňující platební schopnost všech dlužníků v zemi. A to je nyní v Turecku hodnoceno kategorií C, tedy nejvyšším stupněm,“ komentuje situaci Robert Hausman.

TIP: Podrobnou analýzu vývoje rizik Turecka si můžete přečíst zde.

„Důsledkem těchto rizik může být zhoršení platební morálky, což obvykle postihne především malé a střední firmy,“ podotýká Robert Hausman a pokračuje: „Vzhledem k nedostatku kvalifikované pracovní síly se navíc firmy potýkají i s rostoucími mzdovými náklady. To spolu se zvýšením úrokových sazeb vytváří tlak na marži, firmy pociťují zvýšenou potřebu provozního financování.“ V rámci pojištění pohledávek přitom podniky pokryjí nejen rizika spojená s nezaplacením pohledávek, ale pojištění pohledávek mohou využít právě i pro provozní financování. Ať už formou financování z dodavatelských úvěrů nebo využitím pojištění pohledávek jako nástroje, díky kterému jsou banky schopné poskytnout potřebné prostředky. „Variant jak využít pojištění pohledávek pro provozní financování existuje více a pro každou firmu může být vhodné něco jiného. Proto doporučujeme konzultovat nejlepší řešení přímo se zástupcem úvěrové pojišťovny,“ doplňuje Robert Hausman.