Ordinary site version
Размер шрифта:
Color schema:

Geopolitické napětí a nerovnoměrný hospodářský růst. Jak si vedla globální ekonomika v roce 2018 a s čím počítat letos?

share article

Rok 2018 se do historie zapíše jako rok, kdy USA zahájily obchodní válku. Geopolitické napětí přitom zůstává klíčovým faktorem, který ovlivňuje politická rizika v regionech na celém světě. Během roku 2018 se sice podařilo udržet hospodářský růst, ten byl ale nerovnoměrný. Jaký byl rok 2018 z pohledu našich analytiků a co přinese budoucnost?

Rok 2018 se do historie zapíše jako rok, kdy USA zahájily obchodní válku. Geopolitické napětí přitom zůstává klíčovým faktorem, který ovlivňuje politická rizika v regionech na celém světě. Během roku 2018 se sice podařilo udržet hospodářský růst, ten byl ale nerovnoměrný. Jaký byl rok 2018 z pohledu našich analytiků a co přinese budoucnost?

Globální ekonomický růst pokračoval i v roce 2018, i když byl nerovnoměrný a již nebyl tak výrazný jako v roce 2017. Obchodní napětí eskalovalo a došlo ke zpomalení globální ekonomiky. K tomu se přidalo zhoršení finančních podmínek, což tvrdě zasáhlo především Turecko a Argentinu, jejichž měny se vůči dolaru ostře propadly. To vedlo k  tlaku na měnu dalších zemí,  především Ruska, Brazílie, Chile, Uruguaye, Jižní Afriky, Indie a Kolumbie.  „K většímu rozšíření problémů naštěstí nedošlo, protože trhy zemí se silnými ekonomickými základy jsou jiné než trhy zemí, které se potýkají s domácí i externí nerovnováhou,“ zdůrazňuje Pascalline della Faille, vedoucí oddělení Risk Managementu ve společnosti Credendo. „Období od finanční krize v roce 2008 až do roku 2018 je navíc charakterizováno nejnižšími úrokovými mírami v historii. To vedlo k rozsáhlému přílivu kapitálu na řadu rozvojových trhů, a to především ve formě vyšších externích půjček. Příliv kapitálu byl značný ve všech světových regionech, ale nejsignifikantnější byl, vzhledem k velikosti tamních ekonomik, v subsaharských zemích,“ dodává Pascalline della Faille. Vyšší ceny ropy přispěly v mnoha zemích vyvážejících ropu k dobrému výkonu ekonomiky a pomohly zmírnit vnitřní i vnější nerovnováhy. Ceny energetických komodit se dostaly na svůj vrchol na začátku října, ale poté se opět propadly. Ceny ostatních komodit v čele s kovy začaly klesat v polovině roku 2018 v souvislosti s očekávaným nižším hospodářským růstem v Číně, a také v důsledku obchodního napětí. 

 

Růst vládního dluhu rozvojových zemí negativně ovlivní budoucí ekonomický růst

Naprostá většina rozvojových zemí zaznamenala mezi lety 2013 a 2018 navýšení vládního dluhu. V roce 2018 překonala výše veřejného dluhu 60 % HDP ve více než 30 % rozvojových zemí.  Nejvíce rostl dluh v subsaharské Africe. Zatímco v roce 2013 to bylo pouze 31,6 % HDP, odhady pro rok 2018 hovoří až o 49,2 %. Nárůst veřejného dluhu a s tím související potřeba fiskální konsolidace negativně ovlivní ekonomický růst. Zadlužená vláda je navíc méně důvěryhodná, a pokud dojde k ekonomickým problémům, má méně prostoru pro politické manévry. Naštěstí jen relativně malé množství rozvojových zemí s mimořádnými veřejnými dluhy má denominované vysoké procento těchto dluhů v cizí měně.

Kromě vládních dluhů dělají analytikům po celém světě aktuálně vrásky také korporátní dluhy týkající se třech ekonomik v čele s Čínou.  V Číně byla úroveň korporátního dluhu v polovině roku 2018 více než 150 % HDP, v Chile téměř 95 % a v Turecku skoro 75 % HDP. Ze zkušeností analytiků společnosti Credendo vyplývá, že rychlá akumulace globálního dluhu ve veřejném i soukromém sektoru v kombinaci s celkově vysokou zadlužeností a měnovým nesouladem vede obvykle ke značným problémům se splácením dluhu a s tím souvisejícím zhoršením aktiv bankovního sektoru. A to platí zejména v kontextu globálně složitějších finančních podmínek.

 

Eskalace obchodního napětí dále zpomalí ekonomický růst

Poté co Trumpova administrativa uvalila cla na dovoz oceli a hliníku, EU a další velké země odpověděly podobně. Washington se následně dále zaměřil na Čínu a uvalil 25% cla na seznam zboží v hodnotě 50 miliard dolarů, zahrnující i položky automobilového průmyslu a informačních technologií. Následovalo ještě uvalení 10% cla na další seznam čínských výrobků v hodnotě 200 miliard dolarů. Čína pokaždé reagovala uvalením cel na podobné objemy amerického zboží. Přes probíhající obchodní jednání mezi oběma zeměmi oznámil 5. května 2019 prezident Trump zvýšení desetiprocentního cla na zboží z Číny na 25 %.

„Očekáváme, že protekcionismus bude dále zvyšovat obchodní napětí mezi Washingtonem a Pekingem,“ uvádí Raphael Cecchi, Country and Sector Risk Analytik společnosti Credendo, který se zaměřuje na asijské trhy. „V závodě o světovou ekonomickou nadvládu se USA zaměřily na oslabení Číny. Výsledkem bylo v loňském roce zpomalení ekonomického růstu  a lze očekávat, že tento negativní trend bude nejen pokračovat, ale s eskalací obchodního napětí se ještě dále prohloubí,“ dodává Raphael Cecchi.

I přes protekcionistické tendence bylo v roce 2018 uzavřeno několik mezinárodních obchodních smluv a Čína také otevřela některé sektory zahraničním investorům, aby zmírnila negativní dopady amerických cel. Trend protekcionismu však pro řadu zemí a regionů, především v Asii a Latinské Americe představuje rostoucí riziko. Také ostatní regiony pocítí negativní vliv protekcionismu, ať už přímo nebo nepřímo. Výsledkem bude útlum poptávky po komoditách, volatilní ceny a narušení globálních dodavatelských řetězců.

 

Vysoké geopolitické napětí ještě zesílí

Nejsilnějším rizikovým faktorem roku 2018 bylo geopolitické napětí. Hlavní ohniska konfliktů se buď nezměnila, nebo se v nich situace ještě zhoršila a tak i nadále bude přetrvávat vysoké riziko konfliktů, ať už na regionální nebo globální úrovni.

  • Střední východ a Severní Afrika

Na Středním východě a v Severní Africe je to zejména Lybie, kde panuje sociální chaos a Jemen, kde stále trvá válka. „Přestože válka v Iráku a do značné míry i v Sýrii skončila, země jsou stále ve velmi křehké situaci,“ říká Jan-Pieter Laleman, Country and Sector Risk analytik společnosti Credendo pro subsaharské země.  „Zatímco USA plánuje stáhnout své jednotky, islamistické skupiny, především Islámslý stát, zůstávají potenciálním zdrojem nestability a budoucích teroristických útoků,“ doplňuje Jan-Pieter Laleman.

  • Evropa

Rusko-ukrajinské vztahy na bodu mrazu, zvýšené napětí v Azovském moři a nevyřešená otázka Krymu brání jakémukoli pokroku ve vztazích mezi EU a Ruskem. Napětí ještě zvýšily USA, které uvalily sankce na vybrané ruské podnikatele a společnosti. To vedlo k vyššímu odlivu kapitálu, i když stále na nižší úrovni, než tomu bylo v roce 2014.

  • Latinská Amerika

Latinské Americe se pozornost soustředí na Venezuelu. Nekonečná recese, hyperinface a sociální krize přivedla stát na pokraj katastrofy. Kvůli migraci z Venezuely se pod tlak dostává i Kolumbie, která přijala více než milion uprchlíků.

  • Asie

Jihočínské moře v oblasti Taiwanu se stalo jevištěm pro vojenské cvičení Číny. „S intenzivní vojenskou výstavbou lze očekávat, že se Jihočínské moře stane na pozadí boje o ekonomickou nadvládu oblastí střetů a dlouhodobějších konfliktů, a to zejména mezi Čínou a USA. Řešit se zde bude také tchajwanská otázka,“ předvídá Raphael Cecchi. Tento ponurý obrázek poněkud rozjasňuje korejské překvapení – historická schůzka mezi vůdci USA a Severní Koreje a zlepšující se vztahy mezi Severní a Jižní Koreou. „Přestože se napětí zmírňuje, denuklearizace je spíš zbožným přáním než reálnou vyhlídkou,“ podotýká Raphael Cecchi.